Investice a investiční nástroje se v roce 2009 potýkaly a potýkají s problémy. Ten první a základní je pokles hodnoty akcií a fondů. Tento článek rozhodně nemá za cíl stát se odbornou literaturou investorů na kapitálových nebo akciových trzích.

Spíše bychom se rádi pokusili veřejnost zbavit předsudků, které často vedou k nesmyslům v oblasti tvorby majetku. Vezmeme si jednoduchý příklad z naší praxe. Úspěšný manažer, pracující na zvelebení firmy ve které zastává významnou pozici ve vedení. Říkejme mu například pan R.

       Ve firmě má jasné priority rozvoje, ty pravidelně procházejí revizí širšího vedení. Rok 2009 tak byl jednoznačně rokem úspor a „zakopávání na pozicích". Firma má zajištěné zakázky, nicméně stejně jako v jiných oborech i zde se klienti snaží šetřit a tak vlastně nic není jistého. Pan R se v minulosti rozhodnul k investicím do podílových fondů, kam pravidelně přispíval několik tisíc korun měsíčně s výhledem na zajímavou částku přilepšení v penzi nebo jako životní zálohu. Již v průběhu konce roku 2008 začal pád hodnoty podílových listů. Pan R se staral o firmu a své investice neřešil. Pak dostal roční výpis z účtu a vyděsil se. Hodnota jeho investice za několik let byla asi o 40% nižší, než kolik to fondů neinvestoval v hotovosti. První a nejrychlejší rozhodnutí, které udělal bylo, že v lednu 2009 zastavil trvalý příkaz a přestal do fondů investovat. Téměř denně kontroloval hodnotu podílových listů a nadával na celý svět, že se nechal do tohoto typu investování přesvědčit.

       S tímto pánem jsem se setkal v září 2009 a spolu jsme optimalizovali nejen investiční strategie, ale i celou strukturu osobních financí a jejich diverzifikaci. V rámci této práce jsme se zaměřili i na investice, které pan R jednoznačně odmítal jako nespolehlivý a velice rizikový finanční titul na kterém on sám ztratil statisíce. Jenže pak jsme se podívali na totéž ale z jiného úhlu. Hodnota podílového listu investičního fondu se mění v čase, počet vlastněných podílových listů se v čase nemění. Ztrátu na hodnotě pocítí pouze ten, kdo ji fakticky realizuje - prodejem podílových listů za aktuálně nízkou hodnotu. Jenže:

Kumulativní výkonnost za uvedené období (%):

     Jako investor/býk - by pan R spekuloval na vzrůst trhu. Jako investor/medvěd by pan R spekuloval na další pokles. Ale jako správný investor by do svých úvah měl vždy zařadit důležitý parametr - investiční horizont. Ten se u akciových fondů pohybuje kolem 10 let. Za období dvanácti měsíců vzrostla hodnota podílového listu pana R o 48,17%. Ano - před tím hodně klesla. Jenže pokud by pan R nepřerušil nákup podílových listů v době, kdy byla jejich hodnota minimální, celkový nárůst počtu podílových listů by byl výrazně vyšší než v dobách růstu - za stejné peníze mohl kupovat podstatně více. Celková hodnota jeho portfolia by se tedy dostala do plusových čísel výrazně dříve.

    Jaké je tedy ponaučení? Investiční dotazník a své rozhodování o investiční strategii berte opravdu vážně. Finanční krize se ve slabší nebo silnější podobě stále opakují. Investor by měl být schopen dodržet vlastní investiční horizont.  Pokud ne, pak bude s vysokou pravděpodobností právě on tím, kdo bude ztrátu hodnoty podílového listu realizovat na svém účtu s hotovostí. Očekávaný výnos, rizikovost investice a disponibilita prostředků je zlatý trojúhelník, ze kterého není úniku pro žádného investora. Nezbývá, než to přijmout jako fakt a pokusit se toto pravidlo využít ve svůj prospěch.